Otrokářství průběžného důchodového systému

Tak nám schválili malou důchodovou reformu. Skoro jako kdyby zabili Ferdinanda – budou srocení lidu, bude se hrozit pěstičkama, hubovat a možná i stávkovat. Ale není skoro proti čemu, reforma je tak měkká, že ani žádná není. Pouze došlo k narušení hradby a monopolu státního průběžného systému. 20 let po sametu mi to jako vítězství nepřipadá. Stávající důchodový systém je prostě jasné dědictví komunismu, stejně jako nemocné zdravotnictví a školství. Ve všech těchto systémech totiž komunisté odstranili klientský přístup a zavedli systém žadatel - úředník.

Osobně mi přijde Kalouskova reforma nic neřešící a zejména neatraktivní - i pro vysokopříjmové skupiny. Vyvedení malé části finančního objemu z průběžného systému je prima, zásadní nevýhody průběžného systému ale zůstávají.  Je škoda, že současná vláda nemá odvahu řezat, křiklounům navzdory. Hodně lidí by to myslím ocenilo.

Odpůrci reformy důchodů argumentují nebezpečími, které hrozí, pokud se peníze svěří soukromým důchodovým fondům. Stejná, ne-li horší rizika ale hrozí, pokud necháme peníze ve státním systému.

Státní důchody totiž ohrožuje nejen demografická křivka a neochota a neschopnost státní administrativy udržet porodnost okolo čísla 2,00 nebo lehce nad ním, ale i stav státních financí (eventuální státní bankrot, devalvace měny atd.) a eventuální vyšší nezaměstnanost (výpadek ve výběru financí průběžného systému). Tedy nejen počet příjemců, ale i počet a kvalita plátců odvodů na důchody jsou zásadní proměnné stávajícího průběžného systému. To jsou myslím na pozadí dění v Řecku, Španělsku, Belgii, Portugalsku, Irsku, Islandu a jiných zemích docela reálné hrozby.

Osobně nadšení některých lidí ze současného průběžného systému nerozumím. Stávající důchodový systém má pro klienta několik nevýhod, celkem podstatných:

1. Výše důchodu je hrubě nespravedlivá

Výše odvodů přímo nekoresponduje s vyplácenými důchody, systém někde musí brát, aby jinde mohl přidat. Důchodové (sociální) pojištění není pojištěním, ale daní. Stát si bere prostě tolik peněz, aby nějak uživil počet důchodců v daném roce. Jak se ukázalo, tato praxe je nejen zlodějská, ale i protiústavní … Pokud se tato nespravedlivost narovná, systém se zhroutí jako domeček z karet.

2. Stávající systém je nevolnický

Ze státního průběžného důchodového systému nelze vystoupit – tedy ani tehdy, pokud by člověk podepsal „reverz“, že se zařídí jinak. Obránci této praxe budou tvrdit, že to je kvůli nezodpovědným, kteří by neplatili nic a ke stáru by stáli před ČSSZ s nataženou rukou. Pravda je jinde – státu by utekly kavky, které důchodový systém v současnosti živí.

3. Chybí důchodová smlouva a klientský přístup

Současný průběžný systém nezná něco jako důchodovou smliuvu. Systém jen stanovuje povinnost platit na stávající důchodce, bez nějakého právního závazku ohledně výše budoucího důchodu, frekvence vyplácení, doby odchodu do důchodu atd.  Systém se také neptá, zda jste s takovým důchodem spokojený/á. Naopak nastoluje nerovný gogolovský vztah žadatel-úředník, namísto klient-servis.

4. O výši důchodů rozhoduje politická reprezentace

Výše důchodů je stanovena zákonem – a ty závisí na vůli politiků. Výši důchodů tak politická reprezentace může měnit, jak se jí zlíbí – včetně formulky na výpočet důchodu nebo věku odchodu do důchodu. Na tyto změny nemáte jako plátce vliv, kromě hlasu hozeného občas do urny. To je, myslím, málo. Politická reprezentace nedělá tedy nic jiného než že systém lepí podle aktuálních rizik a hrozeb, bez ohledu na budoucí důchodce.

Myslím, že není do budoucna jiné cesty než opustit stávající průběžný systém a zvolit systém kombinovaný, zaručující jistou solidaritu a jistotu, na druhou stranu zodpovědnost za sebe sama a za svůj životní standard. Osobně by se mi líbilo řešení kombinující průběžný systém s dalšími pilíři důchodového systému, výsledný důchod by se rovnal součtu příjmů z jednotlivých pilířů. Například takto:

Pilíř A – průběžný systém s fixním důchodem

• průběžný systém garantující každému pojištěnci bez rozdílu rovný důchod v přesně definované výši – např. 20-25% aktuálního průměrného platu v ČR (a nemuselo by se pořád zákonem valorizovat !)
• každý člověk nad 18 let by do systému platil povinně měsíčně fixní sumu pojistného (v současnosti by to dělalo cca 2150 Kč měsíčně)
• systém by garantoval každému existenční minimum ve stáří za jakýchkoliv podmínek
• systém by také řešil zásadní otázku transformačních nákladů důchodového systému – plně na individuální účty nelze přejít, protože by nebylo na peníze současných důchodců ..

Pilíř B – dobrovolný průběžný systém

• lidé, kteří nevěří fondům a jsou proti nim, by měli možnost v návaznosti na pilíři A účastnit se nadstavbového dobrovolného průběžného systému, jen je otázka, zda by časem nezplakali nad výdělkem, protože na ně by už nikdo neplatitel… tzv. letadlo.
• uznávám, tohle je z mé strany tak trochu sadismus a provokace

Pilíř C – individuální důchodový účet v pensijním fondu

• pojištění na individuálním důchodovém účtu, které bude na základě dohodnuté platby garantovat minimální výši důchodu; výši důchodu by si mohl určit každý dle svých možností; naspořené peníze by nebylo možné vybrat najednou.
• fond však bude moci vybrané peníze bezpečně investovat a úspory zhodnocovat
• v nabídce by byly jak privátní fondy, tak i státem vlastněný a spravovaný fond
• fondy by směly provádět jen zákonem dovolené operace, nad toky peněz a investicemi by dohlížela ČNB a speciálně zřízený dozorový orgán při Min. financí.
• v případě úmrtí klienta by se zůstatek na důchodovém účtu (po odečtení nějakého malého solidárního paušálu pro dlouhověké seniory atd.) převedl na důchodové účty jeho dědiců
• výpadek prostředků na financování stávajících důchodců by se musel řešit mixem výnosů z privatizací, dluhopisy a asi i dočasné speciální daně

Pilíř D – individuální důchodové / životní spoření

• důchodové (spořící) pensijní pojištění se státní podporou ve stejném režimu, jak ho známe dnes
• systém umožňuje jednorázový výběr vkladů

Pilíře X – různé alternativní bankovní nástroje

• vlastní životní úspory
• investice do nemovitostí (prodám byt a přestěhuji se do menšího, případně do ciziny, kde jsou levnější životní náklady atd.)
• investice do dluhopisů a jiné zajištěné investice
• investice do akcií formou investičních fondů
• investice na komoditních trzích
• investice do svých dětí (s předpokladem, že se o mne ve stáří postarají, jak to bylo vždy před založením sociálních a důchodových systémů)

Pilíř Z - podpora dětí k důchodu vlastním rodičům nebo prarodičům

• příspěvek dětí k důchodu svých rodičů nebo prarodičů jako odpočitatelný náklad daně
• systém platby zaměstnaného dítěte formou srážky ze mzdy by zvyšoval mezigenerační solidaritu, zlepšoval vztahy a měl i jistý pozitivní vliv na porodnost mladé generace .. a tedy na stabilitu penzijního systému.

Co Vy na to? A jaký důchod byste si vybrali ?